Popis
Vězeň na Křivoklátě
I. – III. díl, 562 stran.
Vydal: Nakladatel F. Topič, knihkupec, Praha. 1925
Florian Griesbeck z Griesbachu, pověstný rada krále Ferdinanda, je obratný diplomat a dovede se obratně vlichotit svému králi. Dostává proto na starost problém nekatolických stavů v Čechách.
Coby katolík a vděčný poddaný se tohoto úkolu zhostí s patřičnou horlivostí. V centru jeho zájmu se ocitá biskup českých Bratří Jan Augusta spolu se svým věrným sluhou Jakubem Bílkem. Tento mladík však kromě pronásledování vlastních souvěrců musí řešit ještě soukromý problém – je zamilovaný do Griesbeckovy dcery Johanky.
Když se Griesbeckovi podaří dostat biskupa Augustu s bratrem Bílkem do vězení na Křivoklát, zdá se, že jsou již pro všechny zúčastněné veškeré naděje ztraceny…
Hrabě Špork
399 stran
Vydal: Nakladatel Dr. Frant. Bačkovský, knihkupec, Praha. 1908
Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád.
Železná koruna
554 stran.
Vydal: Nakladatel Dr. Frant. Bačkovský, Knihkupec, Praha. 1906
Již po několik desetiletí, od nešťastné bitvy bělohorské, panuje krutě v Čechách cizí šlechta na konfiskacemi snadno nabytých statcích. Píše se rok 1680, který doprovází mocné nebeské znamení – Kirchova kometa, jedna z největších komet posledních staletí. V té době přichází do Prahy vyslanec francouzského krále Ludvíka XIV. se svým tajemníkem, rytířem Kaplířem ze Sulevic, potomkem rodu českých exulantů, jehož děd byl mezi sedmadvaceti pány popravenými roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Oba muži přicházejí s tajným posláním vyvolat lidové povstání, které by otřáslo císařstvím a odstranilo z trůnu habsburský rod. Motivy obou šlechticů jsou však zcela odlišné. Zatímco francouzský vyslanec markýz de Vitry spřádá pouhé politické intriky, které mají zajistit větší moc jeho pánu, rytíř Kaplíř touží pomstít prolitou krev nejlepších mužů své země a svůj národ vyvést z krutého ujařmení. Za pomoci českých a uherských spojenců tak povstává revolta, která má pohnout světovými dějinami. Dramatický a strhující příběh intrik a klamných věšteb, i výbuch útlakem nahromaděného lidového hněvu neponechává čtenáře na pochybách o tragickém vyústění příběhu, na jehož konci však přece jen probleskne několik jasnějších paprsků naděje, že přinesená oběť hlavních hrdinů nebyla tak úplně zmarněna. (Založil/a: Budecius)
